Kdo má trochu přehled o pivovarech kolem Prahy, tomu muselo být jasné, že se pomalu vracíme. A další logická zastávka? Pivovarská hospoda pivovaru Uhříněves. Samotný pivovar je o víkendech zavřený, takže zahradní restaurace je ideální řešení.
Se setměním bylo jasné, že nejsme jediní, kdo dostal stejný nápad. Lokál byl poměrně plný. Tentokrát už jsme nebyli tři, ale pět, takže jsme obsadili jeden z posledních volných stolů a šli na věc. Pivní sklenice přistály na stole a bylo jasno, že tady se ví, co se vaří.
Uhříněves není žádný začátečník. Tenhle pivovar mám ochutnaný už několikrát a standardní nabídka je sázka na jistotu. Jednou jsem měl dokonce štěstí na kaštanové pivo, které mě příjemně překvapilo. Ne, není to jen marketingový výkřik do tmy, fakt to chutnalo dobře.
My už jsme byli decentně rozparádění z předchozích zastávek, takže tady šlo hlavně o to užít si atmosféru, dát si něco k jídlu a srovnat hladinu. Degustační pivka splnila svůj účel, obzory se zase o kousek rozšířily a energie na pokračování dne byla zpátky.
Ano, čtete správně. Tímhle to ještě nekončí. Tenhle slavnostní den má ještě jeden díl. Ale to si nechám zase na příště.
Když už je večer a stůl plný, víš, že jsi na správném místě.Tři vzorky, tři různé barvy, jedna jasná mise: ochutnat všechno.