Nomád Beer Fest na Náplavce: zbraslavská koza a pivní experimenty
Nedávno se na pražské Náplavce konal Nomád Beer Fest a domluvil jsem se se dvěma kamarády, že by stálo za to ho vyzkoušet. A protože kombinace piva, kamarádů a Náplavky zní jako plán, který se jen těžko odmítá, vyrazili jsme.Padlo to na sobotu a počasí vyšlo téměř dokonale. Žádný pařák, žádná zima, prostě ideál na popíjení piva pod širým nebem. Na místo jsme dorazili kolem čtvrté a začali obhlížet, co se kde točí.
Pro ty, kteří tento festival neznají, jde hlavně o létající pivovary. Tedy pivovary, které nemají vlastní varnu a využívají volné kapacity jiných pivovarů. Člověk tak může ochutnat piva, která by jinak potkal možná jen velmi náhodou.
Stánků nebylo nijak obrovské množství, ale vzorků bylo dost. A hned na začátku mě potěšila jedna věc. Jakmile jsem vytáhl svoje vlastní sklo, jeden z návštěvníků se mě hned ptal, kde se dá koupit. Musel jsem mu bohužel oznámit, že pro něj bude potřeba výlet do Humpolce. Ale udělalo mi to radost. Moje sklenice evidentně začíná mít vlastní fanouškovskou základnu.
Začal jsem u stánku Fenek a říkal si, že začnu pěkně klasicky. Dal jsem si ležák a byl fajn. Nic, kvůli čemu bych si musel psát poznámky do deníčku, ale přesně ten typ piva, kterým se dá festival příjemně rozjet.
U vedlejšího stánku mě čekal trochu jiný výsledek. Pivo bylo na mě nasládlé a vůbec mi nesedlo. Název pivovaru už si bohužel nepamatuju. Možná je to dobře. Některá piva člověk zapomene proto, že byla skvělá, jiná proto, že se je mozek rozhodl preventivně vymazat.
Tahle malá nehoda ale rozhodla, že trochu zaexperimentuju.
Zavítal jsem ke stánku Netopýrka, což je zajímavá kombinace pivovaru a čajovny. A když už experiment, tak pořádný. Vybral jsem si 11° Sakura Tea.
A ono to překvapivě fungovalo. Byla to tedy pořádná voňavka, ale na pití příjemná. Takže první experiment festivalu dopadl podstatně lépe, než jsem čekal.
Řekl jsem si, že když už jsem se vydal mimo bezpečné vody klasického ležáku, můžu pokračovat. Na řadě byl Opatovický poklad a jejich 12° ležák s kalamansi s názvem Citrín.
S kalamansi jsem měl relativně nedávno kyseláč, takže mě zajímalo, jak bude fungovat právě v ležáku. A zase příjemné překvapení. Chutnalo mi to. Takže pokud někde narazíte na ležák s kalamansi, nemusíte hned utíkat. Klidně ho ochutnejte.
No a pak přišlo překvapení, které jsem vůbec nečekal.
Na festivalu byla Zbraslavská koza.
To už jsem zbystřil, protože právě u Zbraslavské kozy jsem byl před lety na kole. A navíc s tím samým kamarádem, který byl se mnou i tentokrát.
To už nemůže být náhoda. To je prostě vesmír, který mi říká: dej si pivo.
Přišel jsem ke stánku a na výběr byly tři druhy piv. Chvíli jsem váhal a nakonec jsem slavnostně oznámil:
„Dám si zbraslavskou kozu.“
Obsluha na mě koukla a říká:
„To jsou ale všechny.“
Plácnul jsem se do čela. Jasně. Zbraslavská koza je pivovar, ne název jednoho konkrétního piva. Takže jsem se opravil a vybral si ležák 12°.
Naštěstí byla obsluha na stánku strašně fajn a ještě lepší bylo, že fajn bylo i samotné pivo. Takže moje krátká lekce z pivovarnické geografie dopadla dobře.
Festival jsem nakonec zakončil u Strixu, kde jsem si dal Jang & Punk, čekankové pivo s IBU 60. Tady už vám ale bohužel neřeknu, jak přesně chutnalo. Prostě jsem to zapomněl.
Ale říkám si, že kdyby mi nechutnalo, určitě bych si to pamatoval.
Celkově byl Nomád Beer Fest na Náplavce moc fajn. Nebyla to žádná obří pivní pouť, kde člověk potřebuje mapu, kompas a dva dny dovolené. Stánků bylo tak akorát a hlavně se dalo ochutnat dost zajímavých piv.
A navíc jsem si odnesl hned několik překvapení. Třeba že sakura může fungovat v pivu, kalamansi může slušet ležáku a že když si řeknete o „zbraslavskou kozu“, nemusí obsluha vůbec vědět, kterou vlastně myslíte.
Takže za mě povedená sobota.
