Krkonošský Medvěd ve Vrchlabí: po 16 letech druhá šance pro místní pivo
Na dovolené v Krkonoších jsme zjistili, že přímo ve Vrchlabí sídlí hned dva pivovary. První zastávkou byl Krkonošský Medvěd. Navštívili jsme ho cestou na túru, takže mi lahve v batohu chvíli sloužily spíš jako závaží. Na druhou stranu, když už člověk šlape do kopce, může si aspoň namlouvat, že trénuje na večerní degustaci.Musím se přiznat, že jsem na pivo z tohoto pivovaru narazil už před více než šestnácti lety na jednom pražském pivním festivalu, kde mimochodem hrál i Pražský výběr. A proč si ho pamatuju? Nejspíš nejen kvůli názvu, ale hlavně proto, že mě tehdy moc nepřesvědčilo. Po tolika letech jsem si ale říkal, že i pivo si zaslouží druhou šanci. A možná jsem se za těch šestnáct let změnil víc já než ono.
Z pivovaru jsem si odvezl dva ležáky. Klasickou 12° světlou a 13° Hopbit, který používá novozélandské chmely. Ze zvědavosti jsem otevřel nejdřív Hopbit. Hořkost byla někde kolem 45-50 IBU, ale v chuti mi něco přebývalo. Nebylo to špatné pivo, jen jsme si zkrátka úplně nesedli. To se stává. I mezi lidmi.
O to větší radost mi udělala klasická dvanáctka. Nečekejte pivo, které vám změní život, ale je to slušný ležák, který neurazí a v horkém dni zmizí překvapivě rychle.
Takže nakonec musím uznat, že moje vzpomínka z pivního festivalu už dnes úplně neplatí. Vyplatilo se zajet přímo ke zdroji a udělat si vlastní obrázek. A kdyby náhodou ne, pořád bych si z výletu odvezl aspoň silnější záda od nošení lahví.
