Pivovar Litoměřice: poslední neodškrtnutý bod pivní výpravy
Před nedávnem jsem psal, že jsme s rodinou vyrazili směrem na Litoměřice, respektive pár kilometrů za ně. Několik místních pivovarů už jsem měl na seznamu odškrtnutých, ale jeden stále odolával. A ne, nebylo to kvůli nedostatku snahy.Kdysi jsem proto psal do Pivovaru Kalich, kde sídlí a kde se dají pořídit vzorky k naprosto vědeckému a objektivnímu testování. Odpověď mě tehdy odkázala na nového provozovatele. A tady přišlo první překvapení, skončil jsem na stránkách Pršutérie. Čekal jsem ledacos, ale že mě cesta za pivem zavede přes šunku, to úplně ne.
Další překážkou byla otevírací doba. Když jsem byl v Litoměřicích já, měli zavřeno. Když měli otevřeno oni, byl jsem zase někde jinde. Připomínalo to vztah na dálku, který nemá budoucnost.
Tentokrát se ale hvězdy konečně srovnaly. Jeli jsme vyzvednout tetu na nádraží a já si spočítal, že když vyrazíme o něco dřív, mohl bych si splnit dlouhodobý pivní rest. Výsledek? Teta vyzvednuta, rodina spokojená a já odcházel s lahvemi Jedenáctky a APA 2.0.
Degustace proběhla ještě ten samý den. Čistě z důvodu kontroly kvality, samozřejmě.
A musím uznat, že mi chutnalo. Dokonce i APA 2.0, ke které obvykle přistupuji s lehkou nedůvěrou. Tentokrát ale nebyl prostor pro reptání.
Takže ano, musím férově přiznat, že v Litoměřicích vaří dobré pivo.
Jenže každá pivní cesta jednou končí. Tímto jsem uzavřel svou osobní expedici po litoměřických pivovarech. Na jednu stranu je to trochu smutné. Na druhou stranu to znamená jediné, je čas najít další město, které bude potřebovat důkladnou pivní inspekci.
