Tahle zastávka vlastně hezky navazuje na předchozí posty. Jak už jsem několikrát zmiňoval, na Moravu jezdíme hlavně za vínem. A když už je člověk „kousek“ od Otrokovic, což je mimochodem pořád výrazně blíž než z Prahy, kde mám kamaráda, byl by skoro hřích se nestavit, neprobrat, co je za ten rok nového, a samozřejmě něco neochutnat. A jak asi tušíte, degustace piva je disciplína, kterou beru velmi zodpovědně.
Cestou z Velkých Pavlovic, vybaveni řekněme lehce nadstandardní zásobou červeného vína, jsme se zastavili ještě v pivovaru Lišák. Následovalo menší kroměřížské kolečko, protože když už tam člověk je, byla by škoda neudělat důkladný průzkum. Domů tak putovaly vzorky z pivovaru Maxmilián, pivovaru Černý orel i 1. selského pivovárku. Mise splněna.
Téměř na samotném konci našeho putování nás čekal sraz v Záhlinickém pivovaru. Trochu úsměvné je, že kamarád mě zná snad lépe než já sám sebe, takže vybral naprosto ideální zastávku. Proběhl klasický scénář: nákup vzorků, rychlá kontrola nabídky a plánování večerní degustace.
Pak už jsme se přesunuli do obce Huslenky, kde jsem konečně předal klíčky od auta někomu zodpovědnému a mohl se naplno věnovat tomu hlavnímu programu. Degustaci.
Musím říct, že piva ze Záhlinic jsem nepil poprvé a znovu mě dost bavila. Působí poctivě, přímočaře a bez zbytečných experimentů. Prostě styl, kdy člověk ví, co pije, a má chuť si dát ještě jedno. Tady zkrátka vědí, jak se vaří dobré pivo.
Jestli pojedete kolem, zastavte se. Nakupte, ochutnejte a klidně si naplánujte menší zásobu domů. Pravděpodobně se bude hodit.
Tady to začíná vonět sladovinou ještě dřív, než otevřete peněženku.Důkaz, že tráva může být zelenější. Stačí na ní položit dvě dobrá piva.